Leden 2010

Inteligence není choroba nakažlivá.

30. ledna 2010 v 15:04 | Heaven´s Nemesis |  Vím, či nevím?
Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák. A prokleti ti, co kecaj a nemaj o čem.

Nedávno mě naštval spolužák (opět). Je to takový ten typ všude byl, všechno zná, je nejlepší, nejúžasnější a pro nás by to měla být čest, že je s námi ve třídě. Pořád má ke všemu veeeelice vtipné poznámky. A leze učitelům do pr...do sedací části lidského těla (nezní vám to vznešeně? sedací část lidského těla...). Mimochodem-ve svých 18-ti letech už plešatí. Fakt! Ps: kdo by čekal, že mu to ostatní spolužáci žerou, tak je na omylu. Je pravděpodobně nejmíň populární bytost naší třídy. I Peca M. je populárnější a to prakticky nemluví, nechodí na třídní srazy a nezajímá se o nikoho z nás. Ale čas od času, když se i ozve, tak má pekelný hlášky.


Nic zvláštního se nestalo, pršelo a zas přestalo...

24. ledna 2010 v 11:01 | Heaven´s Nemesis |  Vím, či nevím?
Nechápu moc blogery, kteří tvrdí, že je nežene touha po tom, mít co největší návštěvnost. Že jim stačí, když jejich články jsou komentované. Podle mě to nemůže být pravda. Fakt je, že komentáře josu důležitější. Ale že by návštěvnost nebyla důležitá...to je prostě nesmysl. Taky dost dobře nechápu blogy, ve kterých se jejich autor/autorka naváží do ema, gothiků (ghotiků), do různým pop hvězdiček atd. Jo, je to jejich názor, ale mít celý blog o tom, že tahle holka je blbá a tenhle styl je hroznej a mít to tam vepsaný v každým článku nejmíň třikrát? To je dost ubohý.

Dokud dýchám, doufám.

16. ledna 2010 v 15:26 Zápisky ze všedních dnů
Znáte tento citát? V mém případě se doufání mění přímo na modlení. Jak si jistě studentíci středních škol stačili všimnout, blíží se pololetní vysvědčení. A tím pádem je tu příležitost pro mě, jak dokázat svůj talent.

32 věcí o mně

9. ledna 2010 v 17:44 Vím, či nevím?
1. Hrozně ráda piju kafe. Černý s dvěma lžičkami cukru. Jsem schopná vypít i 7 šálků denně.
2. Spím v posteli s velkým plyšovým kocourem. Nedokážu usnout bez poslouchání písniček z mojí MP3. Kamkoli jedu, musím si vzít s sebou aspoň jednoho plyšáka, aby mi připomínal domov. Když jsem pryč, víc než o rodinu mám starost o svoji kočku.
3. Když si nalakuju nehty, brzo to začnu sloupávat.
4. Můžu spát 4 hodiny, ale budu unavená stejně jako kdybych spala 8 hodin.
5. Chtěla bych být něco jako forenzní specialistka. Moje nejoblíbenější postava ze seriálu (a oblíbená herečka/zpěvačka/osobnost) je Abby Sciuto (Pauley Perrette)-forenzní vědkyně. Prý jí jsem podobná.

Výkřiky do tmy

9. ledna 2010 v 14:58 | Heaven´s Nemesis |  Scarlett
Okolí pročísl silný výkřik. Scarlett se vyděšeně probudila. Ten sen byl tak, tak zvláštní, tak děsivý...tak realistický. Takový pocit ještě nezažila. Snažila se uklidnit. Bylo to přeci tak absurdní! Něco jí v tom ale bránilo. Pořád se jí promítalo před očima, jak tam leží. Věděla, že to není skutečnost. Ale stejně...ona by takto skončit mohla. A nikoho by to nezajímalo.

Dekadence snů 2/2

9. ledna 2010 v 14:57 Scarlett
Druhá kapitola.

Dekadence snů 1/2

9. ledna 2010 v 14:54 | Heaven´s Nemesis |  Scarlett
Zdar, toto je první článek na mém blogu, ale není to vítací článek. Je to jedna moje povídka, ještě nedodělaná, ale líbí se mi. Měla jsem ji i na mém předchozím blogu, který jsem však opustila (či spíš ho opouštím). Pravý vítací článek dorazí ještě dnes. A teď k povídce: možná se někomu z vás nebude líbit, protože je ve stylu fantasy. Ty bych prosila, aby se krotili ve svých výrazech v komentářích. Kritiku přijímám, ale nepodávejte ji způsobem: "Ty vole ty seš kráva a tohle je ten nejdebilnější blábol co jsem kdy čet." Svědčí to totiž o vaší inteligenci. Nebo spíš o tom, že žádnou nemáte.