Nabídka smrti

14. července 2010 v 17:27 | Manon |  Scarlett
Přináším nový díl povídky, kterou píšu už jen pro srandu králíků. Nebo pro vlastní potěchu?


Chvíli bylo ticho. Jen tak se na sebe dívali. Vypadali jako 2 mladí lidé, kteří právě odešli z kina, a přemýšlejí, co teď, kdo jako první promluví, co bude říkat… Konečně se Scarlett odhodlala a promluvila.
"Chceš mě zabít?", zeptala se ho. "Posluš si…ale nečekej, že to přežiješ."
Obdivoval, že i když vypadá vystrašeně, dokáže jednat s chladnou hlavou. A budit dojem nebezpečnosti.
"Ne, to opravdu nechci." Trochu se pousmál. "Chci ti jen pomoct. Ani nevíš v jakém si nebezpečí. Nedokážeš si to představit. Nikdo nedovedeve."
"A ty ano? Co teda po mně chceš? Já se dokážu o sebe postarat sama!"
"To si myslíš teď… Už brzo se přesvědčíš o opaku. Bohužel."
"O čem to sakra mluvíš?"
"O budoucnosti. O tvojí. O mojí. I o budoucnosti všech kolem. Jedná se o celé lidstvo."
"Co já s tím mám společného? Když mě nechceš zabít, nech mě jít. Nevšímej si mě. Myslíš si, že o tobě nevím? O tom, jak dlouho mě sleduješ? Jestli nechceš, aby se ti něco stalo, tak toho laskavě nech."
Chvíli mlčel a přemýšlel. Nemohl uvěřit vlastním uším. Vždyť ani neví, co se chystá! A odmítá pomoc. Nejspíš jedinou, kterou jí někdo nabídne. Ještě líp-kdy nabídnul. "Sakra Jasone, co teď?", přemýšlel v duchu. Nakonec uznal, že jí nemůže bránit.
"Dobrá. Máš pravdu. Prosím, nezapomeň, kdykoliv budeš něco potřebovat, stačí říct. Jídlo, peníze, oblečení… Budu čekat. Nevíš, co hrozí. Opravdu, mám o tebe starost."
Scarlett se beze slova otočila. Bylo na ní vidět, že si oddychla. Jason jí ještě chvíli pohledem sledoval, než mu zmizela z dohledu. Lidé kolem se už konečně znova rozpohybovali a přestali sledovat, co se děje. Nejspíše uznali, že to nebude noc zajímavého, ani něco, kvůli čemu by mohli volat policii. Ani Jasona, ani Scarlett si již nikdo nevšímal.
Jason se podíval na hodinky. Tato "schůzka" ho stála příliš moc času, a přitom nesplnila cíl. Nepřivedla do jejich společnosti posledního, toho prakticky nejvíc potřebného člena. Věřil, že si to Scarlett brzy rozmyslí, a nakonec za ním dojde. Ale především doufal, že to bude dřív, než se jí opravdu něco stane.
Chvíli mrzutě stál na místě, přemýšlel, co bude dělat dál. Stopnul si taxíka. Jednou z výhod velkoměsta je to, že každou chvíli jede nějaký autobus, tramvaj, trolej, nebo že kolem projíždí taxík. Navíc tohoto řidiče znal-a on jeho. "Jako obvykle?" "Ano." Původně ani netušil, kam vlastně pojede. Takto mu aspoň odpadla jedna starost. Přesto pořád myslel na ni. Vždy´t mu defakto dala košem! Drzá, ale hodně chytrá, nadaná…a potřebná. A v nebezpečí. Neuvěřitelném. Předsedové vlád jednali a snažili se zabezpečit obyvatele. Většinu vhodného obyvatelstva. Svět byl před podobným konfliktem jako u 2.světové války. Pár lidí si to již uvědomovalo. Někteří ještě ne, ale brzy to měli pochopit i oni. Každý.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Therine Therine | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 18:30 | Reagovat

Konečně dostaneš obsáhlejší zhodnocení :D Tak tedy:Jak jsem psala,líbí se mi styl,jakým píšeš,těším se na další kapitoly,je to zajímavé a člověk si musí většinu věcí domýšlet.Jistě,povídka je tím zajímavější,ale občas musím uznat,že se mi to plete(no jo,bílejch děr je na můj malinký mozeček až moc:-D).Doufám,že ji budeš zveřejňovat dál a že to dopíšeš,nevím jak bych se vyrovanala s tím,že nevím jak to dopadne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama