Říjen 2011

Svět, ve kterém jsem "mimo mísu"

17. října 2011 v 19:24 | Lucie LaVolpe |  Vím, či nevím?

Proč jsem se nenarodila jako kluk? Kluci mají všechno jednoduší. Už jen tím, že ráno (a vůbec pořád) nemusí řešit to, co si vezmou na sebe. Ráno vstanou, natáhnou si kalhoty, vyhrabou nějaké triko a jdou. Dost o klucích. Co máme dělat my, holky?

Zkusím rady v časopisu BRAVO. Hmm, tak tady píšou, že holka, když mluví sprostě, tak je pro kluky neodolatelná... Tak si to vyzkoušíme, ne? To by mě zajímalo, proč to nevyšlo? Radši změním časopis. Nebo se podívám na internetu, co je letos in a co je out. Na dotaz in & out mi vyšlo přesně 2 027 350 nalezených výsledků... Trochu moc, ne?

Raději se do toho pustím, ať jsem in, boží a neodolatelná co nejrychleji. Kam kliknu, tam jsou rady, co letos opravdu, ale opravdu frčí. Tak milé slečny, tady píšou, že letos letí pastelkové barvy. To je fajn, těch mám plno. Hlavně v penálu. Aha, chyba! Letí barvy, ale pastelové. Nevadí. Copak píšou jinde? Hm, zářivé barvy... a geometrické vzory. Tady píší, že jedině s maxihalenkami budeme in...anebo raději zvolíme minišaty??

Začínám z toho bláznit. Musím se ale ještě podívat na doplňky! Náušnice, náramky, řetízky... Náramky jednoznačně masivní, náušnice jedině růžové a na řetízek použiju mamčiny korále z dob jejího mládí. A teď si to všechno vezmu na sebe. S tolika trendovýma věcma na sobě musím zaujmout každého na sto metrů. A to tu přece jde!

Zbývá dodat, že když jsem se na sebe podívala do zrcadla, omdlela jsem. Tak to přece nemělo vypadat! Měla jsem vypadat jinak-krásně, in, trendy...rozhodně jsem neměla být jako úplně out a mimo mísu jako šašek!! Nejspíš přestanu sledovat trendy... Ale to pak rozhodně nebudu jednička! I když...jednička je přece blízko nuly a nulou být také nechci. Ještě se o tom poradím s nejlepší kamarádkou. S jakou? Přece s BRAVÍČKEM!!!


Ps: A holky, nezapomeňte, letos frčí pruhy!!

Alkohol? Alkohol.

17. října 2011 v 15:22 | Lucie LaVolpe |  Zápisky ze všedních dnů
Protože mi je blbý, že nic nepíšu, a někdo sem pořád ještě chodí.

Tak tedy: jsem ve škole. V Praze. Zjistila jsem, že mám problém se bavit s lidma, který se pondělí ožerou a pak jim je špatně, v úterý se ožerou a pak jim je špatně, ve středu k jejich lítosti se rozhodnou dospat spánkový deficit, kromě toho jim je ještě špatně z pondělí a úterý, ve čtvrtek se ožerou a je jim špatně, v pátek se ožerou a je jim špatně, v sobotu se ožerou a je jim špatně, v neděli spí. Když to shrnu, mám problém skoro s každým. Můžete být tak hodní a prozradit mi, co je tak zábavného na ožírání se? Já jsem se opila jednou v životě, kdo četl článek za srpen tak ví, a doteď se stydím za to, co jsem dělala. Od té doby prakticky nepiju. Taky mi prosím vysvětlete, co je tak vtipného na někom, kdo na párty nepije alkohol, ale džus.
Jestli je na tom něco opravdu úžasného, klidně mi to řeknětě, asi jenom nechápu ten vtip. To je v pohodě, v poslední době mi prostě jenom není moc do smíchu. A ne, není to školou, jak si myslí moje rodina. Škola je v pohodě.
Jsem vážně tak nenormální, když nechodím každý den do hospody? A když už tam jsem, je opravdu tak katastrofální nepít tam pivo, nenalejvat do sebe panáky?
x
x
x
x
Mimochodem: mám za sebou první zápočtové testy. Z chemických výpočtů (93/100) a z aplikace výpočetní techniky (94/100). Takže zatím pravděpodobně áčka.