Jak přežít v psychické pohodě spolubydlící na koleji?

15. února 2012 v 20:40 | Lucie LaVolpe |  Zápisky ze všedních dnů
Odpověď zní: nejlepší je žádné nemít!


Kdekdo by mi teď mohl namítnout, že bůhví kolik dnů o samotě je strašné... Není! Ne a ne a ne!

Už jsem měla 2 spolubydlící přímo na pokoji. První, Evička, ušla. Byla z jiné školy, vyššího ročníku, ale moc fajn. Je teda pravda, že jsme se zrovna často nevídaly, ale když už, tak jsme si příjemně popovídaly. Odstěhovala se k jedné paní s dítětem, co by už byt sama neutáhla.

Druhá spolubydlící byla z Vietnamu. Neměla jsem do té doby proti Vietnamcům nic. Ale soužití s holkou, co byla prakticky pořád (jo, pořád) na pokoji, a jen výjimečně někam odcházela (třeba v 1 ráno, pak se vrátila v 5 s přítelem a jali se hádat), neměla prakticky žádné hygienické návyky (myla se jednou týdně, zuby si nemyla vůbec, za 3 měsíce si nevyměnila domácí oblečení) bylo strašné. Nehledě k tomu, že jsem vstávala v 6 ráno a ona v klidu spala do 4. Jo, pak se nedivím, že se divila, když jsem vyžadovala, aby se v 10 večer zhaslo velké světlo (lampička mi nevadila). Jenže ona v 10 skypovala do Vietnamu k rodině. Za tu dobu, co se mnou bydlela, ani jednou nešla do školy. Pak dva týdny před zápisem do letního semestru zoufale řešila, jakou zkoušku by tak mohla složit, aby dostala nějaké kredity, aby ji nevyrazili ze školy.

Vypadá to zvláštně, že mám už druhou spolubydlu pryč, ale za to já nemůžu. Jo, neměla jsem ji ráda, ona se se mnou ani nebavila, ale vyštvalo ji něco jiného. Spolubydlící z vedlejšího pokoje s přítelem. Mimochodem, tato spolubydlící měla až do nedávna vlastní spolubydlící, to jí ale nebránilo v tom, aby spolu každý večer (přece jenom, museli se objevit, že, když její přítel zde začal bydlet po měsíci chození s ní) "neobjevovali kouzlo lásky". A jsme u toho. Ano, naši milou Vietnamku (s poetických jménem "J") vyštval sex.

A musím říct, že kdyby mi ta holka z vedlejšího by vyštvala i mě, sice nevím kam, kdyby mi dnes neřekla, že se také stěhuje. Hele, mně je jedno, kolikrát to kdo dělá, když to dělá v soukromí. Kdybyste někdy i několikrát za den poslouchali, jak vedle vás šoustaj, taky by vám to nebylo milé. Jen nechápu, proč to nevadilo jim? Oni věděli, že jsou slyšet. Dokonce i v pokoji naproti nim! a vedle nich! kdy si studenti chodili i stěžovat na ně. Zvláštní nátura. Kromě toho si v posledních dnech stěžovali, že je strašně ruším. Tím, že jsem v pokoji (-nepouštím si hudbu nahlas, ani nehraju na bicí. Jen prostě přicházím "domů" na kolej. Většinou kolem 7 večer. A to jim děsně vadilo.) Zvláštní že si mysleli, že oni jsou ti nejohleduplnější spolubydlící na světě. Kdyby se o tom s nima aspoň dalo mluvit. Jenže oni se hned urazili.

Mimochodem, po odchodu spolubydlící J mi zmizla moje oblíbená dlouhá lžička a nůž. A některé jídlo z lednice. Hm...

Co je ještě strašného na tom mít spolubydlu? To, že jste v koupělně 10 minut, a ona za tu dobu vám stihně 3x bušit na dveře, ať už vypadnete, zatímco ona tam je ráno i večer hodinu. To, že její budíček v 5 ráno slyší i v 18. patře. Nezamyká hlavní vchodové dveře. A když máte před zkouškou, ona v klidu-i když to ví-uspořádá večírek.

Nevím jak je to možné, ale znám i lidi, co spolu bydlí a vychází jim to. Jsou v pohodě. Zvláštní.

LV

Ps: pořád se na škole ještě držím. Uvidíme na jak dlouho. Všichni hodní lidé, prostím držte mi palce a přejte mi milé spolubydlící. Už se tu byla ptát jedna holčina na budoucí uvolněné místo. Původně měla nápad, že bych se mohla sestěhovat k té holce do vedlejšího pokoje. Chudák nevěděla, že je tam sice "volné" místo, ale že tam bydlí nenahlášený přítel té holky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sofie Sofie | Web | 16. února 2012 v 16:52 | Reagovat

To zvládneš, to věřím a nějakou spolubydlíci se kterou by sis sedla taky najdeš. U holek je to vždycky těžší, ale tak co, ještě to zkoušej a vždycky se můžeš sesunout do pokoje pro jednoho. Ukradla ti slečna věci jo? Třeba to bylo omylem? Nebo jen někam zapadla? Já nevím. Nebo jestli si to měla někde v nějaké kuchyňce, tak to třeba udělal někdo jiný. Alespoň, že se ti neztratil mobil a tak... bych se asi docela bála takhle s někým bydlet...moc lidem nevěřím :D

2 Sofie Sofie | Web | 16. února 2012 v 16:53 | Reagovat

alespoň co se přátel týče...zato klukům věřím až moc

3 Fée Fée | Web | 1. března 2012 v 19:50 | Reagovat

Však se to poddá - do třetice všeho dobrého, no ne? :-)
Jinak mě tedy dost děsíš... "Naštěstí" budu na výšku (pokud se někam dostanu) dojíždět, takže žádná kolej.
Se spolubydlícími má supr historky můj K., ale fakt je, že jemu to vyhovuje a zná se s nimi dlouhá léta. Já bych ale v bytě, kde není žádný denní režim a neustále bordel v kuchyni, nevydržela :-D

4 Marta22 Marta22 | 28. října 2015 v 16:47 | Reagovat

U mňa zaberali vždy koláče. Keď prišlo na "pijeme", bola som medzi nimi ;) Samozrejme do nálady a nie že si to nepamätám. Bolo to super zvlášť taká vodnička a kecanie o rôznych odboroch - bola som v izbe s jednou holčinou, ktorá mala ekonomiku + francúzštinu a tá druhá mala európske vzťahy a ja som študovala nemčinu na filozofickej :d Bože to boli časy, hneď by som sa tam vrátila. Teraz som sa však odsťahovala najprv z koleje a potom aj z Brna do Prahy no a teraz? Teraz sa budeme s priateľom sťahovať do väčšieho bytu - krabice aj rôzne obaly nakúpené cez obalove-materialy.cz, ale spomienky si samozrejme beriem so sebou ;) Jediné čo radím - buď sama sebou a všetko pôjde ;)

5 ssss ssss | 18. listopadu 2015 v 15:45 | Reagovat

Upřímně, myslim si, že by nikdo z vás nechtěl spolubydlící, který vadí celodenní ťukání do klávesnice a ruší ji i tohle. :-D

6 Maxim Maxim | 22. prosince 2015 v 7:25 | Reagovat

U mě v práci ani kolegyně nesnáší, pokud někdo nepravidelně klepká. Pokaždé se podívá, že jestli to někdo myslí vážně a pak ohrne nos a dá si sluchátka. To je naprosto trapné, protože všichni musíme makat na počítačích. Kolej to jsou samé zlaté vzpomínky, zvláště když se musel někdo do noci učit a já jsem vstávala o 5 ráno:D vraždila bych lidi, kteří píší na FB:D Ale tak vydržela jsem tam asi půl roku a pak jednoduše pryč pryč: DA nyní se znovu budu stěhovat :) Magisterské jsem úspěšně dokončila a už mám i novou práci, takže se budeme stěhovat do nového města, možná využiji i ty obalove-materialy.cz, neboť nyní před Vánocemi budou obchody vyrabované od pořádných krabic:D

7 Eliška25 Eliška25 | 27. února 2016 v 7:41 | Reagovat

Proč v psychické pohodě? To ty koleje byly až tak špatné? Já jsem na kolejích bývala a byly to mé nejlepší roky života. Poznala jsem tam opravdu mnoho lidí :) Neříkám, že to bylo lážo plážo, ale je pravda, že tam jsem se měla lépe. Nemyslela jsem na dospělácké problémy jako je práce, svatba a děti ... Dnes už se balím 2x. Končí mi nájemní smlouva a rovněž pracovní a rozhodla jsem se jít dál a zkusit něco nového. Moje věci z koleje, které putují se mnou už 4 rok jsou sbalené v krabicích. Pro změnu tentokrát jsem si už na balení nechala více času. Hlavně jsem si koupila bublinkovou fólii přes obalove-materialy.cz a á cena je řádně rozdíl oproti tescu :) Alespoň se mi nerozbijí poháry, sošky, ani zrcadla z Ikei .. Tak vzhůru za novým životem :)

8 Andrea22 Andrea22 | 31. prosince 2016 v 8:48 | Reagovat

upřímně já jsem také nebyla velmi nadšená, že jdu na kolej. Bála jsem se. První rok byl super, protože tam prakticky nebyly spolubydlící. Druhý ročník jsem myslela, že si to raději hodím a odejdu. Všude bordel, smrad z vonných tyčinek (v 21 m2 je vše hodně) a třetí ročník byl super znovu :) Bohužel pak jsem se stěhovala kvůli příteli, ale stále mi chybí přátelství z kolejí. Mnozí z nich již nemají prakticky čas zajít ani na pivo :( Teď se pro změnu budu stěhovat z Prahy do Brna, přítel si tam našel lepší práci a já doufám, že si tam také něco najdu, proto děkuji za tip na obalových-materialy. cz, sbalit ty skripta ze školy nebude žádná legrace, chystám se nějaké ty knihy i prodat, či darovat, přece jen jsou mi už zbytečné a bude mě učit život :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama