Zápisky ze všedních dnů

Únos mimozemšťany?

27. února 2011 v 19:50 | Manon
Ač se to zdá neuvěřitelné, opravdu jsem se neztratila z povrchu zemského, neodjela jsem ani do Egypta ani do Libye, maminka mě nezabila za vysvědčení (spíše naopak-maturitní ročník a o jednu dvojku mi uteklo vyznamenání...ani jedna trojka! ani jedna! to je poprvé za 3 roky!), jen jsem prostě neměla čas. To víte: příprava na něminu na maturitní témata, písemky z chemie, pak kamarádka po dlouhé nemoci dorazila do školy, shánění tomboly ve městě, dohady s druhou třídou, šaty,...

Slavím, slavíš, slavíme.

9. ledna 2011 v 18:56 | Manon
Milí zlatí návštěvníci. Dnes slavím jeden rok společeného soužití s tímto blogem. A musím vám říct, že je to můj dosavadně nejvěrnější partner, kterého zatím nevyšťourala žádná spolužačka (DÍKY BOHU! NEBO DÍKY KROKODÝLE!, podle toho, čemu věříte).

Musím říct, že jsem ani nečekala, kolik lidí za ten 1 rok přijde. K 9.1.2011 18:42 mě navštívilo rovných 2594 lidí. To je jako 7 lidí za den, 49 za týden. Pro někoho málo, ale když si představím, že mě denně navštíví 7 lidí, úplně cizích sedm lidí, s-e-d-u-m holek nebo kluků, nebo kluků i holek, to je pro mě něco neuvěřitelného. Ještě neuvěřitelnější pro mě ale je, že mě někteří čtou i pravidelně.

Normálně bych tvrdila, že jen maniak by dokázal pravidelně číst moje výplody choré mysli, ale když čtu jejich články...jsou dokonalé. Tudíž to nejspíše maniaci nebudou (to má kompliment pro vás ;-)). Viz seznam mých oblíbených stránek. Těmto všem, i těm ostatním, bych chtěla poděkovat, že to se mnou vydržej, a že mi vždycky tak krásně okomentujou články.

Celej jeden rok už vlastním likedream.blog.cz. Ostatním mým blogům první výročí zlomilo vaz. Tak doufám, že tenhle to ustojí. A že se za 5 let zasměju tomu, co že jsem tady psala. Nebo si popláču, jak jsem byla blbá =D.

Loučí se Manon. Ps: pravděpodobně teď někdy dojde ke změně designu, když mi teda začne fungovat foťák (nemám scener) abych si mohla vyfotit obrázky, co budu mít do záhlaví a udělat z nich na počítači koláž. A asi si změním přezdívku. To už víte. Já se opakuju. Ale víte: když já jsem tak ráda, že je mu už jeden rok. Sedím si tady doma u počítače, piju červený (preferuju bílý víno, jenže když my máme jen to červený a pak whiskey, vodku, čízo, vaječňák, bejlíz, slivovici...ale žádný BÍLÝ!). a libuju si, jak jsem ráda, že mám ten svůj blog a vás. Pa-a.

Veseléé Vááánocééé

24. prosince 2010 v 16:20 | Manon
Přeji Vám všem krásné a šťastné, veselé a nádherné, ty nej nej nej Vánoce na celém světě, ať se Vám všem splní všechna (dobře, buďme realističtí, některá) vánoční přání, do Nového roku přeju co nejvíc zdraví, zvláště teď, když vím, jak je zdraví důležité a jak málo stačí k tomu, aby se Vám Váš život absolutně změnil. 

Svým blogovým asi přátelům (mám pro název přítel strašlivě velké nároky), prostě tem lidem ke kterým lezu na blog, hodně úspěchů v blogové kariéře, hodně zdraví (zas), štěstí, splněných přátel. 

Mimochocem: do konce roku se už asi na blogu "nepotkáme", protože musím udělat do školy (nojo, maturitní ročník) 2 referáty, 2 prezentace, maturitní otázky 1-14 z chemie, 1-5 z biologie, seminárku z bio, a seminárku z češtiny. 

Krásné Váno(v)ce!!! (reklama z doby před dvěma lety)

Manon.

Ježíšku. Obvykle věci přinášíš, ale já potřebuju něco odnést.

17. prosince 2010 v 18:23 | Manon
Můj milý Ježíšku, nadpozemská bytosti, co bez zjevného zisku (spíš naopak na tom musíš pořádně prodělávat-pokud ovšem...pokud ovšem nemám zisk z prodeje), tedy milý Ježíšku, moje přání je poněkud neobvyklé.

Vím, že většinou lidem něco nosíš, ale nemohl by si v mém případě udělat výjimku? Já opravdu nechci nic přinést (kromě mobilu s démanty a řasenkou ze zlata, několika hadrů od Šanelu a bot od Vivien Vestfůdový, Jacka Barnetta a titulu z plzeňských práv), chtěla bych spíše něco odnést. A někoho.

Manon: Vládce váš, Slunce vaše jasné!

30. listopadu 2010 v 20:15 | Manon
Volejte SLÁVA! a 3 dny se radujte! Anebo 5 dní nebo do konce světa!

Vaše Manon, ano, ta dokonalá, úžasná, krásná a hlavně ž-e-n-i-á-l-n-í Manon, konečně přišla na to, proč se u nich ve škole netopí. Nebo topí, ale tak, aby to teplo nedošlo ani k nejbližším lavicím u topení. 

Jak to u nás někdy vypadá

14. listopadu 2010 v 18:38 | Manon
Až budu dospělá (a majetná), tak se budu stěhovat každý rok. Ne proto, že budu tak hrozná a že budu mučit sousedy bujarými večírky nebo budu pravidelně zapalovat byt nebo budu pravidelně ničit celý byt a přilehlé okolí. Jen nechci, abych dopadla jako babička s tetou. A vlastně i s mamkou. Všechny mají zásadní odpor k vyhazování věcí, protože se to přece může ještě hodit. Podle mě zde (opět) zapracovala evoluce. Jejich předci určitě byly hlodavci, konkrétně syslovití. Za hromadění všeho možného tedy nemohou. Nicméně je to neomlouvá. Mají se ovládat!

Máme ho! Koho? Oblečenížrouta!!!

10. listopadu 2010 v 19:34 | Manon
Prostě existují. Patří mezi největší záhady tohoto světa. Ne, řeč není o návštěvnících z jiných světů, planet, o mimozemšťanech. Řeč je o...ponožkách!

Návrat ke kořenům

28. října 2010 v 19:28 | Manon
Upozornění pro všechny, kdo nesnáší tento svátek: číst jen na vlastní nebezpečí!!!

Kočka má 4 nohy.

22. října 2010 v 15:42 | Manon
Nevím, zda jsem to už sem psala, ale to nevadí. Nebo vám to možná vadí, mně ne.

Ovíněna filosofií...teda ovlivněna

15. září 2010 v 17:07 | Manon
Hledáte odpověď na transcendentní otázky, na to, zda svět kolem nás opravdu existuje, zda je prvotně stvořen z hmoty nebo z myšlenky? Ne? Vám se o tom v noci nezdá? Nebudíte se hrůzou z toho, že neznáte odpověď na tuto otázku? Fakt? Hm, tak to asi nechodíte na gymp. Na ten náš, protože tam je to nejdůležitější otázka tohoto roku, ať již je vaše budoucí povolání jakékoliv.

Když hřmí, tak...

6. září 2010 v 17:35 | Manon
tak prostě hřmí.

Myslí to vážně? Už to tak bude...

2. září 2010 v 20:03 | Manon
Dnes nám, maturantům (pravděpodobně letošním...i když, nezněla by v životopisu krásně formulace "Již sedmým rokem studuji šestileté gymnázium v ..."?), oznámili, jak bude nejspíše, nejspíše, vypadat naše maturita. A vzalo mi to dech...

2 kocouři a myš musí chytit pes...

22. srpna 2010 v 19:16 | Manon
Včera jsme měli zábavný den. K nám domů (konkrétně k mojí mamce, je to složitější, nepátrejte) se vloudila myš. Taková trochu větší než nějaká na chov (kamarádka měla myši, jedna jí přežila 5(!) let.), hnědá s bílým bříškem. A ohromně roztomilá! Vážně, já mám myši ráda, jedniný zvířatka, co nemám ráda jsou pavouci, slimáci, žížali a velcí brouci. Brrr.

Aspoň někde si můžu postěžovat

17. srpna 2010 v 22:09 | Manon
Víte...když už nic, tak vás aspoň neznám. A nemůžete se mi šklebit za zády do očí (vtípek, jednou jsem dostala poznámku "Za zády se mi směje do očí. Zjednejte nápravu.").

Začíná léto...tak už se sakra otepli!!!

20. června 2010 v 20:13 | Manon
Já fakt nevím...nerozumím tomu...to už je Česká republika tak zadlužená, že už prostě bude jen jaro nebo zima?
 
 

Reklama